Pod hustou klenbou sladkých kaštanů
alej lipová a plané růže
seskupené kol bludných cestiček
v dumavá temná loubí
bizarnost když ne krása
jeví se mému oku
i mrtví jsou tu uschováni
myrty nekonečné lásky
střeží naděje plné cypřiše
a temnozelená thuje
vztyčená jak prst
velí ticho!
slzy kanou z truchlovrb
podivnou tklivost duše
unyle táhne se hlas zvonu
do hloubavého dumání
nad hrobem mého ...
Mám ráda tuhle Zahradu ticha...
zvláštní harmonie duši prostupuje...
místo, které každému něco říká...
a ať chce, či ne, láskou naplňuje...
... je tam brána zdobená...
06.11.2020 20:53:10 | Cecilka
co se kouknout do korun...
06.11.2020 18:45:24 | enigman
... děkuji všemka ...
... že se tu stavíte ...
06.11.2020 12:03:21 | Marcella
:-D* ST* ST*
06.11.2020 08:41:41 | Frr
Stojím tiše
i vítr za zdí
jinak zní.*
05.11.2020 21:16:18 | jenommarie
" A mramorový anděl smutně hledí " ;-)ST
05.11.2020 20:29:04 | Tomcat
...já na hřbitovy nechodím...;-)
05.11.2020 15:58:54 | Marten
Teskně truchlivé, trochu abstraktní, ale cením si pěkných poetických vyjádření.
05.11.2020 14:17:06 | Rozmarýna
....možná by se někdy mělo nad hroby rozmlouvat.....Ji.
05.11.2020 11:33:23 | jitoush
Souhlasím s Jitoush...je neskutečné jak propojení celé bytosti jménem člověk funguje...dlouhá léta jsem "dušičky" neslavila až letos jsem pochopila tu spojitost kořenům rodu, stála nad hrobem dědečka a babičky a prosila je za odpuštění kdy v 18 letech bez informací čím vším si prošli jsem jejich reakci nerozuměla...omluvit se můžeme i po letech duše nás slyší :)jsem za to vděčná
07.11.2020 08:30:36 | Malá mořská víla