Dny se vlečou neskutečně pomalu a radosti je ve mě pomálu.
Dny se vlečou neskutečně pomalu a radosti je ve mě pomálu.
Anotace: Není
Smutně koukám z okna, na břízu z které padají zlatavé šupiny,
představuji si co bych dělal bez ní, do operace zbývá šestnáct dní,
dlouhých dní, čas se neskutečně vleče, snad mi z tohoto světa ještě neuteče.
Kam?, no přece tam kde není bolesti, tam kde není zloby,
tam kde jsou naši blízcí co na nás trpělivě čekají, Domů přeci!
zde na zemi jsme jen v rezavé kleci.
Zde vládnou zákony džungle, silný požírá slabšího, krásný perutýn je krutý
i přes svojí krásu, a co orel?, je taky krásný, ale zase krutý,
nebuďme z toho stále smutní, je to jenom do času, Tam krutosti nebude,
Tam krutost není nezbytná, Tam je jen Láska, je mi lépe,
vyhladila se mi vráska.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Hezky, moc hezky vyjádřeno. Těším se na další a další a další a další Tvá díla. Hodně zdaru. TIP.
13.11.2020 11:37:26 | Koala
Honzi,ať je vše dobré a Vaše Láska pokračuje. I příběh Váš, myslím si, že ještě určitě nekončí. Je třeba věřit.
Já si to prožila před pár lety také. Manžel byl velmi nemocný, ale vše jsme přečkali a jsme tomu velice rádi.
Přeji Vám oběma hodně hodně sil a věřte, že vše bude dobré.
11.11.2020 22:38:47 | Jaruška
Závěr je krásně vyjádřená naděje, a v tu třeba věřit. Báseň, kterou píše život.
10.11.2020 16:14:33 | Vivien
Honzo, jestli jdeš na nějakou operaci, noc Ti držím palce a myslím na Tebe!
:-D*
09.11.2020 14:07:11 | Frr
Jiří, já ne, ale moje žena bolavěnka:-( Moc Ti děkuji, všem Vám moc děkuji.
10.11.2020 16:06:33 | Jeněcovevzduchukrásného
