Nikdy bych nevěřil jak čekání může být tak dlouhé.

Čas se mi vleče strašně pomalu, jako když vězeň čeká na popravu
a já bych teď měl přání veliký, aby se čas rozlétl jak vysypaný špendlíky.
Operace snad dopadne hladce, však ten s tou kosou občas vrtá v hlavě,
co když zůstanu sám, s malým psíkem, s malým ratlíkem.

Sic vím, že by jsi vplula do Krásna, však život bez tebe
si nedovedu nějak představit, byla by to pro mne velká rána, velká změna,
sám z Beníkem, malým ratlíkem.

Musel bych se s tím zkrátka nějak srovnat a vím, že by jsi si z hůry
nic jiného nepřála, pro Tvoji Duši je jistě otevřena brána.
Brána ke Světlu, Brána k našim blízkým co už na nás čekají,
oni na čas nedbají a jistě nás jednou přivítají.