Čas do adventu

Čas do adventu

Zežloutlý list, co dosud neopad
v parku na osamělém keři,
té představě se musím usmívat
jak jeví se mi právě za příšeří
Ten žlutý list, co dosud neopad

A dětství se hvězdou rozvzpomíná
na poezii posledních dnů v roce,
dnes s pohárem vystačím si vína
či s vyšlapanou cestou při potoce
S tou hvězdou se stáří rozvzpomíná

na čtvero svíc času do adventu
nedočkavost, modlitby a snění,
s nostalgií sjezdu absolventů
ozvou se i jména na kameni
pro čtvero svíc času do adventu

Tak v listopadu vítává mě sníh
vločkami na zežloutlém listu,
vzpomínky jiskrou zatřpytí se v nich
a s úsměvem, díky tomu místu
Tak v listopadu vítává mě sníh
*
Autor JC senior, 27.11.2020
Přečteno 134x
Tipy 27
Poslední tipující: Krahujec, Emily Říhová, Akrij8, enigman, Isla, Donne, mkinka, ARNOKULT, šerý, Amonasr
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Moc hezké zklidnění co advent přináší... děkuji ráda jsem se zastavila... krásný a pohodový advent přeji...

06.12.2020 09:25:53 | Emily Říhová

Přeji hezké vzpomínání při sklence vína, pohodu v adventním čase.

28.11.2020 15:58:53 | Donne

Krásná politůra na pečlivě upraveném podkladu. Zde je vidět, jak blízko má melancholie k procítění ducha. Potěšils a rád jsem si k Tobě, opět přišel verše povlískat.* Pěkný blízký advent přeji.

27.11.2020 22:01:23 | šerý

Zklidnění doprovázené moudrým smířením se s životním koloběhem, s nímž jsme tak bytostně srostlí... :-)

27.11.2020 21:53:26 | Amonasr

Pěkná..s nostalgickým tónem
..ale i s klidem uvnitř.
Krásný víkend přeji. *ST ;)

27.11.2020 20:54:44 | jenommarie

...když plamen adventní svíčky plaše prohořívá snem o světle****ST* :-D*

27.11.2020 19:49:29 | Frr

Jiří, u tebe na návštěvě je vždy tak, ale tak příjemně. Vím, už mi prozradils to tajemstvi, kde zdroj toho, čas, a dnes s takovým "dochucenim" ve verši ... té představě se musím usmívat,
jak jeví se mi právě za příšeří,
ten žlutý list, co dosud neopad. Kouzlo času do advetu tady a teď podržet. Vrátím se, s díky.

27.11.2020 18:13:02 | Vivien

Pořád jsme stejní, Jiří, ač vrásek máme víc,
dál podléháme vůním, kouzlu, lásce...
a necháme se zmámit světlem svíc...
a pořád máme stejnou touhu smát se...

jen modlitba snad větší sílu mívá,
jako ten doušek zralejšího vína...

:o)

27.11.2020 18:05:04 | Cecilka

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter