Hlas básníka
jak rozhoupaný zvon
zpívá si o tom i onom
v březovém chrámoví
tichého soumraku
rolničky beránků
nebeskou strání zní
v polibkách panenských
u hvězdných bran
z pahýlu v koruně stromu
vyřezávám dřevěné lodičky
v naději odplout
a rozkrojit svítání
romantický a čistý jak duše nevinná
lehký jak naklepaná peřina...hezký, milá Marcella...a krásný úterý...m
19.01.2021 11:47:33 | mapato
to musí být zajímavý nůž...
13.01.2021 12:27:33 | enigman
To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila ..
10.01.2021 23:37:16 | Vivien
....a v té čáře ponoru prosvítá nový den....paprsky sílícího slunovratu zesilují blaženost překlopení se do prodlu žijícího se Světla vteřinu po vteřině. ....i když nás čeká lednová mrazivost. ....Ji./úsměv/
10.01.2021 21:38:29 | jitoush
Z tmy ke světlu se rodí
podsvětní píseň.
Ta píseň tichá a zádumčivá
ze slov básníka,
zní ke hvězdám.
;-)ST
10.01.2021 21:09:21 | Tomcat
tak blízko nebi ... úsměv.z
10.01.2021 20:15:48 | zdenka
Ty jej rozkrajuješ až za obzou
svítá a posíláš obrazy krásné.* ST :);)
10.01.2021 13:43:20 | jenommarie
myslím, básnířko-že Tobě se "rozkrojit svítání" klidně podaří ST*:-D*
10.01.2021 11:27:42 | Frr
Hlas básníka mě zaujal, to je téma, například já nejsem schopen recitace děsně huhňám takže se to nedá poslouchat. Ach jak závidím Nedbalovi,Adamírovi či horníčkovi jejich hlas :-)
10.01.2021 10:14:34 | kašpar