V bezmoci

V bezmoci

 

Utichlá v náznaku občasné radosti.

Snoubená v smuteční závoji. Neznámé

krajiny vzdálené… Samotná! V malosti

drcená stěnami. Tisíckrát stonáme…

 

 

Sluneční odlesky skleněných tabulí

dotekem svobody lákají. Bezcílné

bloumání v pokojích, stínovím zkalených.

Odráží myšlenky bezmocně nesdílné.

 

 

Slzavým údolím spolu se brodíme,

týravou bolestí. Prstoví spojená -

Ruce se držící. Možná i pojíme…

Trhavě ospalé. V náručí schoulená

 

 

usínáš v úlevě pojednou krvavé,

úlevou věštící budoucí návraty.

Horkostí procitáš, klesavě stoupavé.

Vteřinou hledáš mne. Mířím ti v ústrety.

 

Autor Alegra, 29.01.2021
Přečteno 169x
Tipy 12
Poslední tipující: ARNOKULT, Protos1182, Emily Říhová, zdenka, jenommarie, Amonasr, Psavec, mkinka, Dreamy
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Až dnes jsem si Alegry všiml. To je o třídu "výš". Pravda - můj úsudek možná není relevantní. Jsem příliš tradiční - "zatížený" řeckou a latinskou poezií. Takže nemoderní.

16.03.2021 00:03:03 | ARNOKULT

Svým psaním mi připomínáš "Hledače", nyní tedy "ZH".
Ještě se nestalo, aby se mi nelíbilo. :-)

29.01.2021 09:05:36 | Dreamy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí