vyhadzujem zvyšky
z nedojedeného taniera
do smetného koša
za hudby
tak smutnej
ako je moja duša
zaťahujem žalúzie
vyluxované podlahy
nenesú žiadne stopy
plné fľaše
a dva prázdne poháre
a pomaly dohárajúce sviečky
a voňavé obliečky
a telo
a všetko
pripravené
ostalo nedotknuté
na konci
všetkého
sme skutočne
na všetko
samy
a nik
nepríde
.
.
skrze tvojí poezii mám pocit, že se známe.
08.01.2022 20:25:15 | Lagedama
to isté platí aj o tvojej poézii pre mňa.
09.01.2022 08:26:43 | maliska
...i takové
okamžiky jsou
krásně popsané
01.12.2021 20:23:36 | kaše
opět skvělá báseň... ale tak moc smutná, tak objetí*
06.11.2021 12:16:38 | Sonador
vďaka
06.11.2021 13:47:08 | maliska
Několik těchto..
člověku vezme chuť investovat city.
Je to těžký
.. milovat, vzdát se
.. a odpuštění
.. má se zažívat a nepřežívat
Proč je to tak těžký!**
Doufám že dal nějaké i vysvětlení.
Znám a tak souzním.
06.11.2021 10:09:42 | jenommarie
ďakujem
06.11.2021 13:46:57 | maliska
;)
06.11.2021 19:34:03 | jenommarie
;)
06.11.2021 19:34:02 | jenommarie
Jen očekávání... a ty jsou mršky nenaplněné :)
A časem se naučíme je házet jako ty zbytky do ... :)
Jo a mnohem horší je, když nedorazí opravář na rozbitou pračku :) :*
06.11.2021 07:54:04 | Malá mořská víla
tak to máš pravdu :D
06.11.2021 13:46:33 | maliska
Těšit se... a poté zůstat sám. Ticho promlčelo všechna slova a smutek hledá pramen k pláči.
Malisko*
06.11.2021 01:10:16 | šerý