Návštěvnost
Psaní
Psaní
Lampička na stolku
a pod ní notes
fialový s linkama
čeká až propiskou
zahraješ na ně
O čem chceš
psát
to tě tak láká
veršovat
a trochu si hrát?
Zahrej si na štěstí
zahrej si na smutek
neboj se otevřít
uron' i slzu
Psaní je zábava
psaní je radost
neboj se otevřít
rozdávej moudrost
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskPekné čítanie :)
11.12.2021 15:19:48 | Pettie
...já psát ani nechci...ale báseň cítí touhu být někým napsána...ale proč si vybrala zrovna mě?...;-) inspirace je prokletí...nebo jsem prokletý básník...
11.12.2021 14:04:51 | Marten
Tedy u mně, osobně, beru ambicí pobavit a propsat se k radosti. Ale rozdávat moudrost, tak to by byla ode mě velká namyšlenost. Možná, snad předat něco poučení a zkušenosti z mých nesčetných hloupostí a diletanství, kterých jsem životem natropil.
A taky, jak podotýká pode mnou Vivien. I požitek psaní, je především radost z nenucenosti. Super postřeh.
Máš ji i Ty, autore. Je to vidět na vydařené práci*
11.12.2021 13:41:45 | šerý
Moc líbí.
11.12.2021 10:09:44 | mkinka
Ano, radost z psaní, otevření, když mohu, a nemusim ...
11.12.2021 09:18:49 | Vivien
Chápu dobře a do notesu ...
První zmatky ... propiskou vnesu ?
Nebudu psát ... spíš malovat ?
A starší ženě ... mám poděkovat ?
Slza mi po tváři (pomalu) stéká !
Srdce se otvírá ... teče již řeka !
Matičce zemi ... poklonu skládám !
Protože v životě ... stále jen hádám ?
Má mě ráda a nebo ne ?
Zdalipak mě ... miluje ?
OTRHAL JSEM ... TÉMĚŘ VŠECHNY LÍSTKY ?
Výsledkem si ... nejsem jistý !
MÁM MĚ I MÁ MĚ !
MÁ MÁMA ... VŮBEC RÁDA ?
Má mě ?
(To se někdy stává !)
11.12.2021 03:24:51 | Fialový metal