Hledání....
Hledání....
Anotace: V tomto období mě má básnická múza ,,opustila" a tak vkládám svou starší,mému srdci blízkou.
Stromy mi nabízejí svoji náruč
a já se do ní ráda schoulím.
Budou tady se mnou stále?
Velmi se o ně bojím.
Znají můj životní příběh,
který nebyl vždy přívětivý.
Dnes však vím,
že to tak mělo být.
Všeho co mám si vážím
a můj Život je mi milý.
Mladá dívka nezkušená-
měla jsem u řeky svoji vrbu.
Jí jsem svěřovala svá tajemství
a myslela jsem si, že stále budu.
Osud tomu ale chtěl jinak
a já svoji vrbu už nemám.
Se stromy svá tajemství sdílím,
ale tu svoji vrbu stále hledám.
Komentáře (12)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Pohladit kůru stromu,
usednout do jeho stínu,
s pocitem návratu domů
zbavit se mnohých splínů...
Jaruško moje milá, ani nevíš jak moc Ti rozumím... objímám (*) a PPÚ*
09.01.2022 21:37:36 | Emily Říhová
Miluško,nádherné jsou Tvé verše,za které děkuji.Dnes jsem konečně byla v lese a mé nitro je spokojené a klidné.
Vím, že mi rozumíš a děkuji Ti za souznění.
Krásný večer a PPÚ...
12.01.2022 18:40:28 | Jarunka
Dnes už máš vrbu, ve svém muži a svých milovaných *:).
Krásná a výběr hudby také. ST
02.01.2022 22:55:02 | jenommarie
Ano Maruško,to jsi napsala pěkně.Mám kolem sebe lidičky,kteří se mnou sdílí moji radost,starost i pláč.
Ale ty chvíle,kdy sedím pod svým stromem,mají pro mě zcela jiný význam.A navíc ve svém okolí pozoruji,že těch stromů stále více ubývá.Však Ty víš,jak to myslím.Také máš svoji krásnou zahrádku a prožíváš tam své tiché a krásné chvíle. .-)
Pěkný večer Maruško.
04.01.2022 22:00:52 | Jarunka
Vím jak to myslíš..je to silné a uvolňující...tak nějak z člověka spadne..vsea cítí se uvolněně .nerušeně a krásně. Je to velká škoda, že mizí tolik stromů..považ, že u nás jsem si najednou pohledem na kopec, který býval zalesněný, všimla..že je tam velká část stromů..zežloutlých..jako by je něčím postříkali a vůbec to nechápu..leda by tam měl někdo nějaký zájem, zde na Hluboké, bych se tomu ani nedivila. Je to smutné. Ale moc TI děkuji za milá slova. Zahrádka čeká a letos se moc těším, že si snad splním sen a dám tam konečně ty stromky a keře. Nakonec to kvůli kovidu nevyšlo, přece jenom ty finance jsen musela hodně hlídat. Měj se krásně milá Jaruško a opatruj se. :)
05.01.2022 00:09:47 | jenommarie
Maruško,také smutně vnímám,že stromů ubývá.Vím, že některé lesy zde nemohou stát století,ale když vidím, jak u nás kácejí smrky,které ještě nemají ,,svůj věk" je mi z toho smutno.Navíc jsem dostala informace,že to není žádný kůrovec,ale byznys.
Na zahradu se už také těším .-)Záhonky, stromy,keře,gumáky a rukavice-viď?
Opatruj se a krásné dny Ti přeji Maruško.
05.01.2022 22:18:24 | Jarunka
No je to doba byznysu a rychle vše vytlouct..ze všeho..moc smutné to je, to máš pravdu Jaruško.
Tak TI děkuji moc, už chci také jaro..musíme to vydržet. Papa a letí ti obejmutí *
06.01.2022 21:05:57 | jenommarie
Jsem spíš dřevo a né vrba.
Jsem někdy všude ...
Kde hraje hudba !
Kde je smích !
Kde se jezdí na saních !
Kde lišky dávají mi Dobrou noc !
Kde Slunce svítí !
Kde chci možná i mít moc ...
Moc lásky ...
Moc polibků ...
Moc pohlazení po duši ...
A i pochopení TOHO CO DĚLÁM !
Když stromy objímám ...
Srnky krmím ...
Abych nebyl ani chvilku sám ...
A SLUNCE V DUŠI přeji Ti ...
A všem co znáš ...
Klid a pohodu ...
Co jsem přátelům zabalil.
PA
29.12.2021 12:51:10 | Fialový metal
Vašku,je to možné? Jako bych ta slova psala já.Plně si vyjádřil můj Životní příběh,ale přesto to hledání v něm stále mám .-)
Děkuji za velmi krásný komentář a pěkný den Ti přeji.
29.12.2021 15:50:14 | Jarunka
Bych nezpoléhal na vrbu, co chystá plamen do krbu. K intimním hovorům, věřil bych jen topolům. Jsou střídmé, štíhlé a diskrétně jen šumí. Jen tak, jak věrný přítel umí.
Kde hledat srdci útěchu? Jen u toho který ví a nepoví. Však u dřevin není odpovědi a braillovém písmu, vidomá se nedozví. Nezbývá nežli s čekankou se smířit a lidské signaly hledat. V sobě křišťál rozsvítit a jeho stínu v koutech nedbat*
29.12.2021 02:18:31 | šerý
Milý Šerý,to jsou krásná a moudrá slova,za které Ti děkuji.Velmi jemně ,,oslovila."
Řekla bych,co věta,to pravda.Naštěstí vím, kde tu útěchu mám hledat a víš, s těmi dřevinami. Každý strom má to své. A pokaždé ,,pomůžou"už jen tím, že mlčí,tiše naslouchají a jiné přednosti mají.
S tím křišťálem-to jsi napsal také velmi pěkně a souzním.
Klidný a pěkný den
29.12.2021 12:46:34 | Jarunka
