O smrtce v šedém plášti.
O smrtce v šedém plášti.
Anotace: Zase jedna pozitivní:-)
Přál bych si prosvištět stářím, nebelhat se dlouho s vyšším věkem s hůlkou v ruce, odevzdat Bohu co nejrychleji své tělo, duši, své srdce.
Nechci se rouhat, život bývá i krásný, dá se o něm psát i v básni.
No a co dál?
Nezbývá však nežli žíti, nechat čas plynout tak jak je dán, své přání potlačiti,
trpělivě čekat na tu s kosou, pak na mramor studený, ti dají květy s rosou.
Nikdo z nás neví ani hodiny, ani minuty kdy přijde, zahalená v šedém plášti,
pak sekne, a mi se ocitneme tam kde není zášti.
Ve Světle?, ano.
Není tam ani zloby, lhostejnost tam není také,
zkrátka je to tam Krásné, Krásně všelijaké.
Takže není čeho se bát, právě naopak, pokud smýšlíš s láskou,
smrt ti nemusí být vráskou.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk08.02.2022 23:06:59 Jarunka
Souzním s Tvojí básní.
Však žijme tady a teď....to dál-není vůbec zlé a není se čeho bát.
07.02.2022 20:43:28 Sonador
nojo, memento mori... ale závidím ti tvou jistotu, jako vážně:)
11.02.2022 16:11:27 Jeněcovevzduchukrásného
Doufám, že mi jistota vydrží až do posledního dechu, věřím, že ano:-)
12.02.2022 06:24:19 Sonador
no, hlavně PO posledním dechu ;)
15.02.2022 14:29:14 Jeněcovevzduchukrásného
Jo, jo, PO posledním dechu, no, a pak se naše já, naše Duše vznese nad naší lidskou schránku a ostatní je napsáno v knize Život po životě:-)
