Rozechvělá
Rozechvělá
Křičely oči, ústa spala,
ztracenost zanechá prázdné rány,
roklinou ticha kráčel Bůh,
vyrvali srdce - zeměhruď,
obilná dívka polem vlála,
kříže jí klečely pod nohama
a vítr skučel Bůh jen suď,
meze se přikryly pod havrany.
V dlaních jí kvetla popelavost
z rozvalin hlasů rostly střepy,
do prázdna rozvoněl se sad,
celistvost rozoraná v čase,
v meandrech chvěla se palčivost,
mráz chladná ústa řeky lepí,
kéž člověk umí milovat,
darovat ráj, když umírá se.
Komentáře (21)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Kéž ráj co v srdcích máme,
na dlaň rádi pokládáme,
sobě i druhým jako dar,
bez pompy i bez fanfár...
Jiříku, krásné, děkuji*
09.04.2022 14:46:57 | Emily Říhová
Fantastiko pojaté **
07.04.2022 12:15:08 | Dejvis
Přesně tak, má milá Jitřenko, kéž procitáme srdcem.Potěšení je na mé straně, milá světlosvitná
03.04.2022 23:39:12 | Akrij8
....Kéž.....kéž si umíme darovat ráj....on tu je...odvěků....jen je třeba
procitnout.....probudit se.....pro cit.....Jiří,tůze ráda Tě "vidím"...Ji./úsměv/
03.04.2022 21:40:40 | jitoush
Hluboká myšlenka, líbí se mi .)
03.04.2022 17:24:22 | Constantine
Jiříku, parádní. Darovat ráj neumím, ještě tak peklo, ale takovou poezii mám rád. Díky.
03.04.2022 09:03:27 | Kaprikorn
když roklinou ticha kráčí Bůh...
je nádherná* ...a na víc čtení, což u tebe vždy;) tak šup s ní do oblíbených...
03.04.2022 05:42:22 | Sonador
Jakoby květnatý návrat Fráčka, inicioval i tebe, Jírko* To je prima, když zdejší ikona v tvé osobě, opět pobásní... a zdařile*
Vychutnávám si obraty (...zeměhruď) a Básníkovu zručnost. Místy expresivně vyjádřeno jazykem, který usmířen přechází v lahodné vyznění*
Jsem Tvým potěšeným čtenářem*
03.04.2022 00:36:14 | šerý
Milý Šerý, velice Ti děkuji. Jsem rád, že je Jiří zpět a že i já opět pobývám mezi Vámi :o) Potěšení je na mé straně, drahý příteli
03.04.2022 03:15:41 | Akrij8