Anotace: Melancholická, civilní báseň o náhodném setkání s minulostí a o přijetí, že některé vztahy končí prostě proto, že by se neuživily — citově ani materiálně.
Déšť klepe zlehka v parapet plechový,
v duši mé myšlenky válí se líně.
Naděje bláhové odvál dnes vítr srpnový —
to když se s jiným vedla bývalá přítelkyně.
Stál jsem a čekal na psa v dešti,
když oni spolu, bok po boku se vedli.
Kéž už se tě usměje rodinné to štěstí —
vždyť z mého platu, děvenko, tři bychom stěží jedli.
Výhra...
Na cestě
partnerství podložené zlatem
v cíli
boty zasviněné blátem.*
28.08.2022 19:52:10 | šerý