Na zdraví sobě

Tak jsme se po roce s věkem opět sešli,

a jako léta předtím sám víno bílé popíjím.

Nestál jsem lidem ani za zlámanou grešli,

tak sobě zase v tichosti na zdraví připíjím.

Ráno mě ze sna probudilo otravné psa vytí,

od doktorky, co bydlí vedle v bytě a má štěstí.

Vstanul jsem a uvědomil si zoufalé své bytí,

a dveře její ve zlosti prorazil jsem jí pěstí.

Stárnu — cítím to, a život mi mezi prsty protéká.

Vadí mi poslední dobou všechny ty protivné věci.

Že kurva přede mnou za prachy své tělo vysléká,

a i když zaplatím jí, musím poslouchat kecy.

Mé snění životní upadlo v jakési zapomnění,

a jenom mrzká realita lidská zůstala.

Snad je to deprese — tak čekám na vzkříšení,

kéž znovu rozzáří se má duše zčernalá.