Návštěvnost
ŠPITÁ(L)NÍ
ŠPITÁ(L)NÍ
Anotace: @&@ Raději, prosím, žádný komentář než soucitný či chlácholivý – děkuji ;-))
ŠPITÁ(L)NÍ
za jaké trápení
budoucí život ještě stojí?
mučení jako na gestapu
ovšemže pro tvé zdraví
vyber si
zvolíš raději bolestivou šanci nebo zbabělý risk?
zatínám zuby
rozhoduji se pro to prvé
pot se mi perlí na čele
odpočítávám minuty bez konce
bolest se stupňuje až k nesnesení
co všechno si jí vykoupím?
možná další léta navíc
anebo taky nic
osud kašle na filosofické otázky
tělo vzletnými slovy neobelstíš
má svůj daný práh utrpení
který tvá vůle jen hodně ztěžka posouvá
na jaké hranici předá statečnost štafetu zbabělosti?
kecy básníků a mudrlantů
platí jen odsud posud
na svou volbu se jich v bodu zlomu nezeptáš
otázka buší ti do spánků zcela jiná
jak moc můžeš mít ve svých rukách svůj osud?
Praha, 24.6.2023
https://www.youtube.com/watch?v=RSJbYWPEaxw
Komentáře (30)
Komentujících (12)
Doporučit
TiskMá robokolena ti rozumějí...:-)
13.09.2023 21:42:02 | básněnka
Díky - ta má teprve po své robotizaci touží :-))
08.10.2023 17:31:02 | Amonasr
Bojuj! Držím palce.
21.08.2023 20:55:15 | Aida
Díky - spíš než bojem bych to ale nazval "obrnit se trpělivostí a vydržet menší i větší zdravotní strasti", které ke stárnutí tak nějak patří ;-) Většinu slastí si člověk dosyta užil už v mládí, které se mi pomalu vzdaluje, a u dna kalichu i chutného vína už zkrátka může být i kal, který ale s kvalitou obsahu nesouvisí ;-)
08.10.2023 17:29:09 | Amonasr
Drž se.
26.06.2023 10:19:34 | mkinka
uvážls to Amone? ... ST*
26.06.2023 09:39:56 | Frr
Jaképak uvažování - nikdo neví předem, co ještě je schopen vydržet, Jiří ;-))
27.06.2023 17:44:01 | Amonasr
Taky už 11 měsíců nevím zda mám přenechat doktorům své tělo, nebo dal bojovat v bolestech vyhřezlé plotýnky bez operace. Bolest je to šílená nic nepomáhá. Teď mi ještě
zubař řeší zuby, ten mi sdělil, že mám vysoký prah bolesti. Tak v něčem vždy hledat to lepší. Když vydržím zada, vydržím i zuby.
24.06.2023 23:18:18 | Marťas9
Každý má něco - jak pravil nějaký mudrc, kdyby všichni snesli své bolesti a strasti na jednu hromadu a pak si z ní zase mohli vytáhnout pro sebe ty, které jsou ochotni nést, každý by zase odešel nakonec stejně opět s těmi svými původními. Tak to zkrátka je... ;-)
27.06.2023 17:41:51 | Amonasr
Když jsem byla naposledy na zákroku u lékaře, měla jsem strach. Podívala se na něj a řekla mu to. Že začínám být nějaká zbabělá, že mám strach z bolesti. Kdysi bych mlčela. Usmál ae a sestřička mi řekla, že ho mají asi všichni. že jim zrovna jedna pacientka odřekla zákrok, protože jí řekli, že je velice bolestivý. A že nemám mít obavy. Člověk vydrží hodně, v každém z nás je svým způsobem zvíře. Nakonec jsme se všichni zasmáli. Všechno je to v hlavě...
24.06.2023 19:10:31 | Philogyny
Je to tak ;-)
24.06.2023 19:14:01 | Amonasr
to je to, osud jsme nikdy ve svých rukách neměli.
24.06.2023 18:32:12 | pipidlouhapuncocha
Jen si to neradi připouštíme... ;-)
24.06.2023 18:37:03 | Amonasr
ano, to je pravda. I když se snažíme psát pozitivní básně, stejně ta realita dožene. Proto píši tak jakej svět je, žádný ezo žvásty. CHtěla jsem napsat hodně sil, i to je fráze, držte se
24.06.2023 19:02:48 | pipidlouhapuncocha
Nemám rád pozitivní básně, alespoň ne ty, co lžou druhým i sobě do kapsy, byť třeba v "pozitivním" úmyslu. Na druhou stranu si myslím, že tvorba má přinášet (či spíš podprahově obsahovat) naději, nikoli beznaděj... Je to holt složité, protože přímočará prvoplánovost kvalitu tvorby zároveň spolehlivě zabíjí či znehodnocuje. Zvolal bych tedy - nesnažme se psát pozitivní ani negativní básně - zkoušejme raději neuhýbat před očima pravdy a vyhneme se tím pozitivnímu kýči i negativnímu pozérství... ;-))
24.06.2023 19:12:40 | Amonasr
Pepo, vem to takhle.Lidé odcházejí z tohoto světa mnohem dříve nežli je nám.Šedesátka, šedesát sedm je tedy celkem vysoký věk, odcházejí Mnohem mladší, tak jsem na tom vlastně SUPER.Cestuj, užívej si dokud se můžeš hejbat, toť má rada, myslím snad i rada nad zlato:-)
26.06.2023 15:46:59 | Jeněcovevzduchukrásného
Honzo, díky za radu, ale každý si nakonec musí stejně poradit ve zlomových situacích sám ;-) Už dlouho nemám strach ze smrti, té jsem už kolem sebe zažil tolik, že mě přestala děsit, a své jsem si už i docela odžil a užil, i když stále se mi ještě odcházet nechce. Dokonce mi to zatím ani bezprostředně nehrozí - ty verše jsou spíš přetavená čerstvá zkušenost, co všechno je člověk schopen a ochoten vydržet, když narazí na jakési dosud neprožité hranice. Každý věk má své příjemné i stinné stránky, jen tím postupným zráním si to snad člověk víc uvědomuje a zamýšlí se víc nad jednotlivými plusy a mínusy... ;-)
27.06.2023 17:37:31 | Amonasr
Hezky jsi to napsal, a jsem rád, že se smrti nebojíš.Jsou lidé, kteří mají z odchodu až panickou hrůzu a to zcela zbytečně, obzvláště pak, když žili život v lásce.:-)
30.06.2023 17:08:14 | Jeněcovevzduchukrásného
S tím mohu souhlasit, ale někdo nevidí moc pozitivity , protože mnohdy život pozitivně nekončí, prostě mu to pozitivně nejde psát, když to vidí kolem. Každej to má jinak. Raději čtu texty ze života, ty tu uměl psát dobře Cot, a současně dobře píše Kudlanka a Enigmen. Ty však v Líbí se moc nevidíš,což je velká škoda. Ani tam neuvidíš dost mladých básníků co tu píšou a jsou dobří. Tak asi tak .)
24.06.2023 19:43:07 | pipidlouhapuncocha
Jj, Liter je čím dál víc sociální síť než skutečně literární server, byť jen amatérský. Verše jsou tu jen jakási pomocná berlička pro vzájemné poplácávání těch, kteří to z nějakého důvodu potřebují. Zdejší hitparáda už prakticky vůbec neodráží kvalitu tvorby, spíš jakýsi "družební potenciál" jednotlivých autorů. S tím je potřeba se smířit - je ale fajn, že někteří kvalitní autoři se sem zase po jisté odmlce vrátili (zřejmě to nikde nebude lepší - je to nejspíš fenomén doby), takže každý si tu i tak nakonec najde to své, nehledě na tipy, má-li chuť ;-)
27.06.2023 17:26:24 | Amonasr