Cesta II
Cesta II
Šli jsme tou cestou a drželi se kolem pasu
Vichřicím z bouří čelili jsme v objetí
Byli jsme spolu a báli se jen času
Mysleli si, že dosti rychle neletí
Pak cesta sestoupila k kopců
Z kamení do luk, z lesů do polí
Už neumíme být tak blízko,
Kamínek v botě občas zabolí
Už ani nataženou paží
Nenajde ruka druhou dlaň
Mlha a déšť nám stéká z tváří
Dech už nám krátí jenom stráň
Na obzor hledí oslepené oči
Rozcestí za ním možná hledají
Jen k němu zbývá nám už dojít
A budem dva, co více se už neznají
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk07.08.2023 15:27:09 Kaj
Údolí jsou hory starších lidí. Řeky jsou hřebeny hor obklopené lavičkami s tekutými čepicemi ze sněhu roztátého tam, odkud do kopce přitekla voda.
07.08.2023 09:33:42 jenommarie
** nějak nejdou mi slova**;)*
07.08.2023 01:49:35 Fialový metal
ST*
Velmi smutná básnička Lexi.
07.08.2023 13:55:03 Lexi
Zase jednou přetekl smutek až sem... díky, Vašku
07.08.2023 15:32:12 Fialový metal
Ať se Ti daří Lexi.
***
Slunce se brzy vrátí na oblohu.
Věř ...
Přej si ... i když mraky černé jsou pouhou kulisou.
