To, co se už nikdy nevrátí
to, co bylo nám tak drahé
chceme zastavit čas
ale všechno je marné
život mezi prsty klouže
a my klopýtáme
jak mezci, jak oslové
a v cíli už smrt se směje
Výstižně popsaná realita
25.09.2023 14:08:10 | Admirál
...ano, smrt se nakonec vždycky směje. Ale tím větší obdiv člověku, který ač tohle všechno ví, dokáže se smát též. Děkuji, pěkné. JT
29.08.2023 18:44:30 | mravenec
Smrt může být i vysvobozením.Opečovával jsem i mladé lidi po Nevratných úrazech.
Neměnil bych můj občasný smutek s těmito trvale nešťastnými lidmi.Hezky smutně jsi to napsala.
16.08.2023 14:35:24 | Jeněcovevzduchukrásného
dík
16.08.2023 15:30:57 | rybka
Pane jo. Neveselo, ale tak nějak to je...
14.08.2023 11:11:09 | Jan Kacíř
Zachytit můžeme
pouhé chvíle.
Neváhej
si je brát.
I když cíl smutný
jistě někde čeká
přijde.
Pěkný víkend Rybko*
12.08.2023 11:08:42 | jenommarie