Pes u nohou mi spí a v dálce houká vlak.
Je ticho ve mně a tichý je barák.
Nečtu noviny, jen jitří moje city,
zprávy vypnuté, jsem pryč z reality.
Na stolečku básně, svíčka vedle hoří,
v téhle chvíli člověk do nitra se noří,
Imagine od Lennona zní mi v hlavě,
klesají mi víčka a ocitám se na ostrově.
Daleko od politiky, dluhů a zlých zpráv.
Černobílé vzpomínky přehrává biograf,
který v mé mysli vrátil mě v čase.
Naději, že uzdraví se svět, mám zase.
Našla jsem se v tom. Líbí se mi i ten optimistický závěr. Holka, musím se od Tebe hodně učit. Fakt celé skvělé.
Jinak začátek, jak houká vlak, vzhledem k tomu, že bydlím kousek od nádraží, tak se mě dotkla naprosto přesně.
PS jako by jsi mi to napsala na míru.
23.09.2023 09:20:27 | mkinka