Snad sen se mi do řas zaplet
Tak křehký a samozřejmý
S úlevou dívat se na svět
A teď ztěžka oči otvírám
Svítá a slyším hukot města
Vstaň duše i tělo
Ať vidím, co se zase chystá
A s čím se utkat musím
Ve věčném boji
Svojí existence
DoST povedená.
26.09.2023 22:46:03 | Jiří I.Zahradník
Děkuju Ti, moc, Jirko :)
26.09.2023 22:59:49 | Anfádis
Žít život je odvaha - není samozřejmost.
krásná, Anfádis :-)
25.09.2023 18:27:25 | Venuše nad ránem
Venuše, milá, moc Ti děkuju za Tvoje slova...vážně, moc. ;)*
25.09.2023 18:30:24 | Anfádis
Nádherné, precítené poézia života
25.09.2023 18:24:04 | IronDodo
Moc, moc díky... vážím si velmi :)
25.09.2023 18:26:28 | Anfádis
Krásná, Anfádis!
25.09.2023 18:07:59 | Žluťák
Děkuju Ti, hodně, Žluťásku :)
25.09.2023 18:25:40 | Anfádis
Otoč se na pravobok a odlož probuzení na neurčito... :)
25.09.2023 17:48:47 | Koala
No jasně...že mě nenapadlo :))
Díky! ;)
25.09.2023 17:51:00 | Anfádis
Opravdu děkuji za tuto báseň. Je velká obsahem. Mám Tě ráda.
25.09.2023 14:57:48 | mkinka
Bojuj! milá Vladěnko a vstávej - stále to za to stojí!! :)*** Objímám Tě*
25.09.2023 14:48:39 | Ondra
Ondro, vím, život je vždycky prostě boj...moc Ti děkuju za milá slova a povzbuzení :)*
25.09.2023 14:53:55 | Anfádis
Přesně tak a tak mi vlítla myšlenka na mysl - co když život je stav smrti (peklo) a stav PO smrti je teprve život (Nebe)?? Neb starostí je tady nepočítaně, ale radostí o mnoho mnoho méně... Mmmm - kdo ví, jak to všechno je... ;)
Vůbec nemáš zač - velice rádo se mi Tě povzbuzuje :)*
25.09.2023 15:06:01 | Ondra