Maminčina princezna

Maminčina princezna

 

Malinká jak drobeček

od země nejde vidět,

maminčin miláček,

nikde bez mámy nesmí chybět…

 

„Maminko hezká

buď vždy se mnou,

jsem strašně křehká

všude půjdeme ve dvou.“

 

„Ach moje děvčátko,

bobečku bezbranný,

neboj se, Danielko,

nenechám tě bez obrany.“

 

I druzí by tě chtěli přivinout…

 

„Nechci být nikde

jen u tvého srdíčka,

poslouchat bedlivě

jaká je v něm jiskřička.“

 

Máma promlouvá dušičce malé…

 

„Měla by sis zvykat

školička se blíží,

budu se o tebe bát

snad Ti nikdo neublíží.“

 

A tak sedí na lavičce sama,

učitelky situaci zachraňují…

 

„Nebojte, maminko

my se o ni postaráme,

stejnou lásku jakou mívá,

i my ji také dáme.“

 

Léta běží, vše je jinak…

 

Z bezbranné holčičky

slečna se stala,

to že byla maličká

náhle se i otrkala.