Bloudila jsem a ztrácela.
Z perliček štěstí prach popela.
Životní křižovatky minula
do zákoutí s názvem Smůla,
s kašpárkovským úsměvem
lhostejno kam s mým já dojedem.
Z gladiátorek vplula do střevíčků.
Strach a odvaha v jednom balíčku.
Ze světla.
Do tmy.
A potom ven.
Nejhorší noční můra
nebyl sen.
tak je člověk formován
29.12.2023 13:15:31 | jort1
Jo jo. Muselo to být těžké. Chápu a rozumím. Nechť jsou všechny tvé špatně dny již navždy minulostí.
29.12.2023 09:42:39 | CoT
Objímám a chápu Tě. Velice inspirativní text. Hlavně věta nejhorší noční můra nebyl sen je mi hluboce blízká a vím, o čem mluvíš.
28.12.2023 22:12:42 | mkinka