Trúba

Trúba

 

Venku nevim

mozku velím.

Co dnes s časem

hýbnem s vlasem?

 

Vítr v zádech

nápad v plánech.

Busem šibnem

nohami hybnem.

 

Krása kolem

vlevo, vpravo

mířime směr

asi k hradu.

 

Možná hrad,

u zdejších trúba,

ve Štramberku

jejich chlouba.

 

Tolik schodu

šlapem hore

vítr fouká,

vede skóre.

 

Máme smůlu,

prý škaredě,

dál už cesta

dnes nevede.

 

Vzdáváme to

jdeme zpátky,

potkáváme

jiné páry.

 

Město mrtvé

žadní lidé,

občerstvení

asi jinde.

Tak aspoň směr

jeskyně Šipka,

zde nás krásná

příroda vítá.

 

I bez chaosu

dá se žítí,

opéct buřta

…jenom ho míti…