Vlak ze stanice Život

Ujíždí mi vlak ze stanice Život
po stříbrných nitích kolejí
V každé stanici se ústa dveří
otevírají dokořán a polykají další osoby s kočárky, deštníky, a jízdními koly
dokud se vagóny zcela nenasytí
a pak vyzvrací jejich obsah na ulici
teď už vím jaké je to bez domova být
když jsem vystoupil
a vlak odjel za dalším dobrodružstvím
připadám si jako bezdomovec
jenž před nádražím žebrá o každou korunu
na chlast a cigára
mám však před sebou vidinu
lepší budoucnosti
když mi rudý kohout z východu snese
zlatá vejce na našem dvorku
vezmu je do kapes a pokusím se je prodat na černém trhu
jenže mne chytli a zavřeli do vězení za podvod
a tak se ze mě stal kriminálník bez naděje na lepší život
ach živote jsem jenom loutka v rukou tvých
a ty mne vodíš na moc krátkých provázcích
Když mne pustili z lapáku utekl jsem k cirkusu plného barev hudby a smíchu
V manéži krotím lvy a šelmy
a pak se v noci tajně pomiluju se sličnou akrobatkou
teprve k ránu se naše cesty rozejdou
když jedeme na další štaci
cestou míjíme ten vlak ze stanice život
rychle přeskakuju z hřbetu dromedára do vlaku
tak snad mi neodjede před nosem