Na pódiu

Reflektory tiše srší,
srší v horkých pramenech,
řecký oheň ztělesněný,
nejnuznější podobou,
perel hvězdokupy na mě hledí,
kde jen mají tváři svou.

Láva, co v žilách proudí,
sladké dřevo v plamenech
a rampouch z duše visí,
v srdci třesoucím se,
perel hvězdokupy stále hledí,
hledají však tváři svou.