pod rukama mi utíkají dny,
a bolestí mi tvrdnou nohy
myslím na všechna místa,
která jsem stihla navštívit,
a kam bych dále chtěla jít
protiví se mi situace,
které už dávno minuly,
přestože už přešly, ustaly
zlobím se na sebe,
a lituju, že žiju, jak žiju,
cítím se dobře a nedochází mi to,
je mi zima a moc teplo
nejsem si jistá jak si stojím,
rozčiluju se pro nic za nic,
nadávám starým známým,
a fantazíruju o cizím
i když mi je všechno jedno,
trochu moc mi na tobě záleží
trápí mě loňské sněhy,
a bojím se těch letošních,
je mi příliš a moc málo,
mám co dělat, ať se nezblázním
ale nedrž mě za ruku,
raději, ať si na to nezvykám,
než zvážíš, že odejdeš,
a začneš patřit starým časům
rozhodla jsem se,
už se nevracím,
tam, kde mi bylo zle
24.11.2024 19:55:24 cappuccinogirl
Asi není dobrý psát dopředu scénáře životu...riziko že si "přivoláme" je velký...
Líbí se mi ale moc, jak píšeš...je to volný plutí myšlenek, jak jdou a na to já slyším*