..ústa Léthé..

Kam odneslo nás vlnobití?
V tom toku nyní všichni čtěte
Co voda říká, zpívá, cítí
Kam prameny se její řítí
se zapomněním temné Léthé

Hledejte proč? I odpovědi
Dřív, než-li se z ní napijete
Dlaní se touha neprocedí
A Ti, kdo za ní, tohle vědí
ve stínu břehů tiché Léthé

Možná má ústa nyní smělá
Naivní možná od dítěte
Však tekutá ta citadela
pro pozemšťany rozvodněla
k pokoji, k míru. Sláva Léthé

A třeba chlad v svém objímání
je všude, kam jen pohlédnete
Tam též i něhu, jistá přání
najdete ve svém zpytování
až okusíte ústa Léthé…