Slunce

Pokaždé, když svítí slunce
a já čelem k němu zavřu oči
ocitám se v jiné chvíli,
jinde na zemi.

Na věži v Catanii tentokrát,
kde s láskou svých dní sedím a v dáli je moře.
Kde vánek nepřestává vát
a je nám spolu tak dobře.
A já zase zavírám oči,
když svítí slunce.

Zavírám je v naději ponechat si vzpomínku,
uložit místo a vrátit se kdykoli
ať už mé nohy budou stát kdekoli.