Průběžné a opakované bědování
že neslušné verše přidávám sem
už nemám obavy, žádné červenání
jinde po dechu lapala jsem.
Neslušnosti a výrazy nejhrubšího zrna
stačí vzpomenout říkánky mimo školní lavice
těžko hledat autora pro slova jadrná
kam s výrazy hrabe se má ložnice.
Jak asi pokračuje rým
Zelí je kyselé, mrkev je sladká
neřeknu pod hrozbou násilí
slova ta slavná.
Však jak se té vzpomínce smála!
03.02.2025 09:46:46 uživatel smazán
Na svou první báseň v mém životě si nepamatuji, ale vím, že byla o mém dědečkovi, který zemřel. Pamatuji si jen její konec:
... kol kolem ticho
děda není...
:-)
03.02.2025 11:28:43 karolinakarol
Jejda, já měla na mysli básničky, které kolovaly mezi dětmi překvapena výzazy, které mi ani nešlo vyslovit nahlas. Báseň o dědečkovi je něčemu takovému na míle vzdálená, řekla bych.
03.02.2025 12:00:41 uživatel smazán
Já vím, já jsem spíš reagoval na ten nadpis a ne na obsah, který je asi důležitější:-) Co se týká toho obsahu, moc si nevzpomínám na to, že by mezi námi kolovali neslušné verše. To mi jsme spíše do sebe házeli šipky a potom jsme je vyndávali z těla:-) Drsné docela. :-) A taky jsme hráli céčka... Ale jo... pěkné vzpomínky.
03.02.2025 09:05:57 šuměnka
mé dětství asi bylo o dětství - a naivitě, kterou mám doposud :))
já pamatuju si - celý špalíček zpaměti
- a slova jadrná asi nikdy nechytil můj vlasec a prut
tak těžko hledat výrazy, co u mě neletí? :DD
03.02.2025 11:28:21 karolinakarol
O víkendu si vzpomněla s kamarády na básničky z dětství se sprostými slovy a úplně žasla, o jaké výrazy tam šlo. Jinak sprostá jdou také mimo mně.