Všude kolem

Sedí kolem ohně

pod tmou nasycenými mraky

jakoby sami

jako jedni z těch bláznů

co rádi pronásledují motýly

až za hranice lesa



Prý co je to poezie

zeptal se někdo zrovna když vítr zasténal

do zvuků ptačích křídel



Jak chceš popsat

dívku co si mezi prsty propletá

stuhy do vlasů

zatímco kráčí zalitá jarním sluncem

pod tvým oknem

Jak chceš popsat dva starce

co sedí na lavičce před kostelem

a hádají se s jiskřičkami v očích

o poslední pistácii



Jak chceš popsat hvězdnou noc

kdy se nebesa po chvíli zachvějí

jako stříbrné jehličí

zatímco se jí snažíš najít

jako vzpomínku mezi plejádami



Jak chceš popsat doutnající cigaretu

osamocenou ve středeční noci

pod tichým neonovým městem

kde se lidé

drží za ruce



někdo prolomil ticho

tváře byli zalité žárem

oceán vřískal jako vroucí mléko

útes se tyčil do výšky

ve snaze dotknout se měsíce

a písek obtékal dlaně

všech těch ve snech bloudících postav

Jak děsivě krásné

může všechno být