Všude kolem

Sedí kolem ohně
pod tmou nasycenými mraky
jakoby sami
jako jedni z těch bláznů
co rádi pronásledují motýly
až za hranice lesa

Prý co je to poezie
zeptal se někdo zrovna když vítr zasténal
do zvuků ptačích křídel

Jak chceš popsat
dívku co si mezi prsty propletá
stuhy do vlasů
zatímco kráčí zalitá jarním sluncem
pod tvým oknem
Jak chceš popsat dva starce
co sedí na lavičce před kostelem
a hádají se s jiskřičkami v očích
o poslední pistácii

Jak chceš popsat hvězdnou noc
kdy se nebesa po chvíli zachvějí
jako stříbrné jehličí
zatímco se jí snažíš najít
jako vzpomínku mezi plejádami

Jak chceš popsat doutnající cigaretu
osamocenou ve středeční noci
pod tichým neonovým městem
kde se lidé
drží za ruce

někdo prolomil ticho
tváře byli zalité žárem
oceán vřískal jako vroucí mléko
útes se tyčil do výšky
ve snaze dotknout se měsíce
a písek obtékal dlaně
všech těch ve snech bloudících postav
Jak děsivě krásné
může všechno být