Pro tohle mohu životu hrůzy odpustit

Nejde popsat to nejvíc než si lze představit
nelze popsat lásku kterou
dáváte mému synovi babí a dědí
vaše krásné pro něj tu být
je to co odpustit mohu všechny hrůzy
co se mi staly

Dědo usl na gauči v sedě neprikryt a
tak sem Ti deku donesla ani si nechtěl si ji vzít

Jaroušek zabalený a spokojený neb usl dřív
to babička ho takhle asi zachumlala
a ty si po půlnoci zůstal s ním
aby nezůstal u vás sám
spát....neb nechtěli stě ho budit
a já ho pak k nám odnesla
Dědi
seděl si u něj a spal,
zima Ti byla a hlídal svého vnuka
to je víc než mohu vyslovit
to nejvíc pro co tu chci žít

Dědo Ty a babička
a Jaroušek co v lásce pojí světy naše
To se popsat nedá
ani ta veliká laska
co vidím ve vás
a křídla letí do nebes
z vody a ledu, země, citu
plná ohně
a tak ať dál si letí...