Břemeno co táhnu je těžké.
Jako mít za zády celou loď.
Už to není vtipné, ani hezké.
Chceš pomoci? Prosím pojď.
Nemluvím o trauma či komplexu.
Jde o inteligenční bariéru, zeď.
Nemám půjčený mozek z tuzexu.
Přemýšlím nad světem, i teď.
Někdy bych si přál ochromit mysl.
Nasadit si ty "růžové brýle".
Řešit co dělají celebrity, kašlat na smysl.
Nevidět svět jaký je, ty temné chvíle.
Dát rozumu dovolenou na neurčito.
Leštit si auto a víc neřešit.
Mít strach jen o plné koryto.
Kromě žen a oblečení nic neměnit.
Mozek to má v tom dnešním světě těžký...
kdo myslí "zdravě" - odhalí v kožichu žití všechny blešky.
A růžový brejle nezachrání situaci-
-ty smutnej patent maj a vlastně jsou jen pro legraci...
ale občas vypnout, dát nohy hore a mysli šlofíka
to myslím není vůbec špatná taktika...
vždyť občas musíme si dáchnout
jinak by nás moh ten divnej světa běh otrávit a "spláchnout":-)*
05.05.2025 20:55:22 | cappuccinogirl
jako bych četla povzdechy Arnošta :D
**
je mnohočetná inteligence přeci
tak se možná zaměř i na jiné oblasti - emoční, prostorová, personální atd. :)*
05.05.2025 11:12:40 | šuměnka