I to se někdy stává

 

mám velmi rád svůj klid

však někdy přijdou splíny

to oči náhle vlhnou

a z úst mně tečou sliny

 

je mi to vážně fuk…

je mi to prostě putna…

 

jsem starej, jak ten buk

co dostal ránu bleskem

byť zdá se, že jsem na dně…

je hlavní, že mi chutná

 

mám oči plné slz

když splíny rostou steskem

rád bych si ještě vrz

tak povídám té slečně

 

co umyla mi záda

 

že jsem ji velmi vděčný

„no, to jsem vážně ráda“

 

chvíli se ne mne dívá

by pomalu se svlékla

v mé hlavě zní mi zvony

 

po zádech

 

kapka stéká