Políbil jsem ji
a zapomněl na smrt…
Kolem šla tma,
jež držela světlo,
a to se táhlo
v prstencích snů…
A v dálce rybář,
chytal pstruhy na prut
a slunce žhnulo,
do temnoty dnů.
Políbil jsem ji,
abych zapomněl na smrt…
Odešly strachy,
udělal jsem škrt.
A slunce žhnulo,
a já s ním žhnul taky,
navzdory vytí a
štěkotu psů…
Políbil jsem ji,
abych si vzpomněl na smrt.