MIZENÍ

...Kruh se nám všem po kouskách uzavírá,aby v určitý okamžik,postřehneme li to a jsme li připraveni,dozráli jsme,tušíme li či víme....poskočil o kousek výš....."jedeme"po spirále "jiného"času a dotýkáme se....mnohdy,aniž víme,jindy jen v hloubi tušíce....
Milý Pepo,zahlédla jsem Tvůj nick,tak jsem "rozhrnula"přibylé básně,abych se dostala k té Tvé......je fajn,že si se tu mihl a jsem ráda,že jsem neminula......mávám Tvým směrem se vzpomínkou a přeji vše dobré......tak se zasejc stav......Ji./úsměv/

01.06.2025 20:18:12 | jitoush

Milá Jitko, také jsem rád, že jsi můj výtvor neminula ;-) Mám rád Tvé oduševnělé komentáře, je z nich vidět, jak moc si rozumíme :-) Měj se moc fajn! :-)*

10.06.2025 16:20:49 | Amonasr

ST

nádherně jsi napsal
opravdu zachytil

tok

to božské i ďábelské dělá svět světem
a v nás probouzí nutkání
snažit
si zapamatovat
se zapomenout

snažit se žít
a někdy jen "přežít"

nemizet...jen tak*

30.05.2025 16:04:20 | cappuccinogirl

Děkuji za pěkné zamyšlení :-) Mizení má mnoho aspektů a rovin, dotýká se každého z nás zcela osobitě, jen si to člověk naléhavěji uvědomuje až s blížící se definitivou. Ovšem život by bez toho nebyl možný, s tím je potřeba se smířit. Jak ale - to je to oč tu běží... ;-)*

30.05.2025 19:54:42 | Amonasr

Krásné.:-)

30.05.2025 10:28:04 | Jeněcovevzduchukrásného

Díky :-)

30.05.2025 19:47:18 | Amonasr

:-)

01.06.2025 07:10:26 | Jeněcovevzduchukrásného

Jsem ráda že tě čtu

29.05.2025 21:56:43 | mkinka

Děkuji :-)

30.05.2025 19:46:55 | Amonasr

Ahoj:) Pekne... Tiež som dnes premýšľala, že kade chodíš:) ... a báseň mi pripomenula Nekonečný príbeh... stačí jediné zrnko piesku z ríše fantázie...:)

29.05.2025 21:56:14 | jablonka

Krásně řečeno - díky :-)

30.05.2025 19:46:38 | Amonasr

1

...mizení je trochu smutnění...ale potěšil jsi, že jsi se zde opět objevil...co nemůže zmizet je tvoje osobnost jako člověka.

29.05.2025 21:46:02 | Marten

Smutnění jsi z toho správně vycítil, Martene, nicméně snažím se jím spíš o nalezení způsobu, jak se s postupným mizením vyrovnávat. Však mi jistě rozumíš - díky za milou reakci :-)

30.05.2025 19:46:00 | Amonasr

...bylo by smutné, kdybych nerozuměl...tomu, co je lidské..všem společné.
.

30.05.2025 23:25:47 | Marten

Smyslem života je jeho zánik. To mu nerozmluvíme. Člověk se potýká už i s maličkostmi a po zdolání má důvod k uspokojení.
Je třeba se naučit argumentovat "přesvečovat se." Říkám si. Kolik už tebou Amonasře, řečených, zmizelých, a k tomu mnohdy mladších. A já tu stále ještě jsem! No, není to bezva? Třeba to jsou už přesčasy a od zaměstnavatele pana Života, je to výsada. Užívejme si ji. On lakota, zas tolik zbůhdarma nerozdává.
To je paráda, že ses k nám přišel podívat. Tak se opět doma posaď a svými díly povidej... *

29.05.2025 21:05:53 | šerý

Je mi ctí se zde opět s Tebou potkat, milý kamaráde, a moci číst další z Tvých znělých zamyšlení - to nahlédnutí sem pro mě má opravdu smysl a jsem za to rád, díky :-)

30.05.2025 19:41:55 | Amonasr

Nedávno jsem na Tebe myslela. To nelžu. Ten nekonečný valčík od Bulise je dobrý výběr. Někdy mi přijdeš jako someliér... :o) S tím mateřským mlékem toho určitě nasáváme víc, než si dokážeme představit. Nedávno jsem načítala o vůbec prvních transplantacích srdce a že se u příjemců srdce objevily příznaky, které dříve nebyly. Je to svým způsobem zázrak, protože v jednom těle žijí dva lidé, že...

29.05.2025 20:45:34 | Philogyny1

Tos mi udělala, Phil, radost, že jsi na mě myslela i přes mé již téměř zmizení na Literu :-) Byly to krásné časy, když jsme se nejen tady s Tebou a mnohými jinými zapálenými poety potkávali častěji, určitě se mi ta setkávání vepsala spíš do vrásek úsměvů než smutků. Ta etapa už je bohužel prakticky za mnou, vše se zkrátka mění, ale občas mám stále ještě chuť něco napsat a podobné ohlasy, jako je ten Tvůj, mají pro mě stále svou kouzelnou příchuť. Díky :-)*

30.05.2025 19:37:48 | Amonasr