CO NEVÍ MÉ PODVĚDOMÍ
CO NEVÍ MÉ PODVĚDOMÍ
CO NEVÍ MÉ PODVĚDOMÍ
mé podvědomí neví že nic neví
když maluje mi do snů svůj fantaskní realismus
někdy mě i straší
bůhvíproč
jindy však chlácholí či vzněcuje mé touhy
a vůbec si se mnou hraje pitoreskní hry
co chutnají jako dort od pejska a kočičky
než se probudím
mé podvědomí neví že nic neví
když vytrhuje mi náhodné střípky z paměti
a skládá je jen tak halabala do prazvláštních příběhů
které se nikdy nestaly
i když se tak přitom zarputile tváří
mé podvědomí se zmítá kdesi mezi nebem a peklem
s ďábelsky nablýskanou svatozáří
Praha, 10.6.2025
https://www.youtube.com/watch?v=ckU6CW_uvhY
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
...když nic neví, je to spiš nevědomí než podvědomí...;-) už jen ty prapodivný názvy jsou fantaskně nepřesný...
11.06.2025 16:27:28 | Marten
Nejsem psycholog, a tak mezi podvědomím a nevědomím moc rozlišovat neumím, ona snad i hranice mezi nimi je prý dost nejasná. Sny zřejmě pracují s obojím a předpokládám, že i s něčím, co nás dokonce přesahuje a není z tohoto světa, ale to už by nebylo veršování, ale něco, co mi nepřísluší a nechám to odborníkům či mystikům (i hranice mezi nimi je myslím často poměrně nezřetelná...). Tak se omlouvám za nepřesnou terminologii, ale to se myslím stává často i opravdovým poetům a není to přitom nijak ke škodě věci... ;-))
15.06.2025 17:59:30 | Amonasr
Já už s podvědomím nemluvím! Lepí k sobě jen černobílé střepy. Dorazil mě, když mě ve snu nechal létat okolo komína elektrárny Tušimice. Po to maratónu vyčerpaný, jsem se usadil na jeho vrchol, protože už jsem byl cestou vysílený. Pavouci v požárních uniformách hekticky pod komínem pletly sítě a povzbuzovali, ať skočím. Já kvalitě jejich sítě nedůvěřoval, jako že se protrhne! K tomu jsem ještě zrovna přibral a byl tlustý jako prase. Holt dilema!
Jsem mu domlouval, ať mi dodává do snů nějaké zdejší nahé poetky. A on, že by mohly přijít i nějaké v ráži, zbavené mé představivosti poezie a mohl dostat na hubu. Ráno bych mohl mít podlitiny z akčních veršů. Tak se mi už nic nezdá a jen pluji bezednou tmou. Mám na hlavě helmu. V té tmě někdy nevíš, kam můžeš narazit!
Rád tě opět čtu, příteli. Drž se a povědomí měj pěkně na uzdě. Je to poťouchlej divoch.
10.06.2025 23:37:20 | šerý
Také jsi mě krásně rozesmál, kamaráde :-D To potěší, že máš snad ještě bláznivější sny než já a že v tom nelítám sám :-))
15.06.2025 17:51:11 | Amonasr
Je radno kymácet se spolu vichrem doby, pod plachtou úsměvů na jedné lodi*
Budem tě zde vyhlížet. Zdravím a přeji slunečná jitra*
15.06.2025 18:28:03 | šerý
A tvé podvědomí už nechodí do divadla? Chybí tu ty tvé postřehy a recenze...chybí tu toho hodně.
10.06.2025 20:08:16 | Philogyny1
Milá Phil, děkuji za tuto zmínku, která mě moc potěšila - blaží mě, že Ti tu mé "recenze" chybí, to je pro mě krásné ocenění :-)* Do divadla už opravdu moc nechodím (až na vzácné výjimky), zradilo mě zdraví a zejména léčba mi znemožňuje dřívější "společenský" život, chybí mi už taky patřičná energie a s tím nějak i ten čas běží jaksi jinak. Do jisté míry to zapříčinilo i mou absenci tady na Literu. Ale občas se mi zasteskne a něco ještě vypotím a nahlédnu sem... Třeba jednou bude zase líp a budu zde zase moci být častěji, stejně jako na živé kultuře... Mám radost, když se zde ještě někdy alespoň takto potkám s autory z pro mě nezapomenutelné "staré dobré gardy"... :-)
15.06.2025 17:49:05 | Amonasr
Já tu jednu dobu moc nechodila, ale sem tam nakouknu, jestli jsi a dočtu...a tak hezký večer.
15.06.2025 21:35:29 | Philogyny1
