Čecháčkovo vyznání

Čecháčkovo vyznání

Nemiluju jazyk ruský,

nesnáším i mluvu Goetha.

Však k manévru prostor úzký...

Dilema to řeším léta.

 

Drobky z bojarského stolu?

Či z Mnichova sklenice?

Teď nahoru a pak dolů?

Orel nebo orlice?

 

Ve skříni mám všechny vlajky -

hvězdy, pruhy, kola kříže.

Na facebooku dávám lajky

těm, kdo k výhře mají blíže.

 

Nepropadám nikdy splínu.

Volit toho, onoho?

Šprtám jazyk mandarínů,

tak přežiju. Johohó!

 

Autor Souputník, 06.07.2025
Přečteno 131x
Tipy 15
Poslední tipující: Charlie, emmi, takk, Bob Proczak, Psavec, cappuccinogirl, jort1, kudlankaW, šerý, Kan, ...
ikonkaKomentáře (17)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Pobavilo a donutilo k zamyšlení,
díky Vám, pane, za sdílení.
Básně máte živě čtivé,
až je nám to nakažlivé.

06.08.2025 22:50:47 | Charlie

líbí

Nakažlivé že v ten mžik,
básně píše prozaik?
Za návštěvu vřelý dík. :)

07.08.2025 18:55:04 | Souputník

líbí

Ne, žádný pravý prozaik,
jen na Literu návštěvník.
Ne, prozaik, milý pane,
jenom dítě nevzdělané.
Jen dítě, co by kochalo se
v epické i lyrické kráse.

07.08.2025 19:59:29 | Charlie

líbí

Vyřešils to dobře vskutku,
dobré je žít bez předsudků.
Dobro i zlo najdeš všude,
tak to bylo, je a bude.

Politici sotva tuší,
že je jazyk bránou k duši,
čestný přístup všechno jistí,
naučme se v druhých čísti!

A pokud se vztahů týká,
náboženství, politika,
v těch jenom intriky bují,
lidstvo pouze rozdělují.

Uraz něčí sebelásku,
pokud toužíš po výprasku,
situaci vyhrocené,
to se ti nezapomene...

16.07.2025 18:06:16 | Kozoroh 1

líbí

Přesně tak. Díky za doplnění :)

16.07.2025 19:01:32 | Souputník

líbí

Skvěle jsi ten svůj boj o přežití vyřešil:-)*

09.07.2025 16:16:43 | cappuccinogirl

líbí

Naštěstí ten boj není můj :)

10.07.2025 19:35:29 | Souputník

líbí

Ruský jazyk mi nikdy nevadil, naopak jsem ho používal v kontaktu se sovětskými i ruskými, ukrajinskými či kazašskými sběrateli celé roky.

07.07.2025 22:02:51 | Admirál

líbí

Mně RJ vadil v době, kdy jsem z něj musel maturovat. Teď jsem se k němu dobrovolně vrátil...

07.07.2025 22:11:38 | Souputník

líbí

Taky jsem z něj maturoval, když jsem si po vojně coby původně spojový montér z Tesly Karlín udělal i výučák na mechanika a pak se přihlásil na dálkové studium na elektrotechnické průmyslovce. Bylo to přímo v oboru a tak jsem toho spoustu znal z praxe. A setkával jsem se i se schématy i texty s popisem v azbuce. Odstup od základky byl velký, navíc na vojně člověk zapomene i velkou část věcí z učňáku a pak to pracně obnovuje, na druhou stranu už se naučí si efektivně poradit, to, co už zvládl, mu dodá sebevědomí a když má slušnou paměť, propojí si různé zdroje a nějak to dá... (Já třeba chodil na angličtinu a v zahraniční literatuře si kupoval takové ty knížečky pro doplňkovou četbu. A hodně jich vydávali i Rusové a Němci, takže slovníčky vzadu byly rusko-anglické či rusko-německé. Takže si člověk leccos
zapamatuje i díky křížové vazbě a umí to prodat i vynalézavě okecat. Já třeba po více nočních po sobě byl na pololetní zkoušce dost unavenej a měl výpadky paměti. Recitoval jsem třeba Puškinovu báseň "V Sibír." Na základce jsem párkrát i soutěžně přednášel a pomáhalo mi si to i představovat v obrazech. Rozjel jsem to s velkým citem a dramatickými pauzami a najednou okno! Už jsem se bál, že budu muset přiznat barvu, když se učitelka zamyšleně zastavila u okna. (Ona při recitaci špacírovala sem a tam!) A já si náhle vzpomněl a zaburácel: "Štóže ty, majá starůška, priumólkla u okná?"
Překvapeně sebou trhla a zbylí dva spolužáci se kousali do rtů...Nakonec to vypadalo, že jsem to to udělal záměrně! ;-)
Jó, člověk nikdy nemá nic vzdávat předem...

20.07.2025 12:58:58 | Kozoroh 1

líbí

Díky za vzpomínku na dobu minulou. U nás u maturity byly otočeny na tácku kameny domina s čísly - spolužák tahal číslo 2 v zeměpise a pak byla ruština. Zapamatoval jsem si, kde to číslo leží a protože to byla otázka Naša škola, vytáhl jsem si ji. Dostal bych za 1, ale protože jsem celé 4 roky měl z ruštiny za 3, tak mi dali dvojku... že prý 1 nemůžu mít...
Zato spolužák si vytáhl otázku Moskva. A začal - Moskva éto glávnóe miesto... :) No, pobavil

20.07.2025 19:35:22 | Souputník

líbí

Tak tos měl kliku! U nás byla čísla na kolečkách asi velikosti mincí. Věděli jsme, že ta s Leninem má na rubu malý flíček od inkoustu. Takže Lenina nebrat!
No, kamarád Miloš měl příjmení na S, já na Š a uzavírali jsme peloton 13 statečných, co zbyli z cca 31 v prváku! Na poslední chvíli jsme zjistili, že někdo z té komise pije čaj a jiný rád ovonu. Tak jsme jako poslední šli k Milošovi domů pro čaj a sítko (bydlel tak 5 minut daleko!) a koupili různé limonády a co nás ještě napadlo v malém konzumu. Přišli jsme, Miloše akorát volali místo jednoho, co to měl za sebou. Já stihnul otevřít ještě odborné texty z elektrotechniky, otevřelo se to na lekci, kterou už jsme neprobírali a u maturity být neměla, o transformátorech, ale nějakej vnitřní hlásek mi řekl, ať si to přečtu, tak jsem to prolétl a zapamatoval si slova pod tím, např. napražénie a elektríčeskij i magnitnyj potok...A co bys řekl? Vytáhl jsem si to! Měl jsem v zásobě různé ruské omluvné věty, třeba jak mi to zrovna vypadlo, tady jsem neopomenul připomenout, že tohle už jsme neprobrali, ale mne to zajímalo, tak otázku beru. Šel jsem na to od lesa, nakreslil různé druhy traf, vystřihl české vzorce, napsal k českým značkam ruské vysvětlivky a doplnill, že v SSSR se technici učí i latinku a užívají Ohmův zákon a vzorce i v nám známé podobě. (To všechno za pomoci gest a intonace takovým kantorským stylem výkladu. Jak nám učitelé zdůrazňovali, člověk musí hlavně působit dojmem, že věci rozumí a mluvit plynule i rozvážně.)
Tak jsem to pojal jako hereckou s tím, že maximálně budu dělat opravku v září! Ona taky byla zrovna děsná vedra, takže se hodilo i občasné utření čela rukou. K představení patřilo i (ruské!) vysvětlení, co vlastně dělám, že jsem původně spojový montér z Tesly Karlín, který dokonce měl jet do Sovětského svazu, ale sešlo z toho, a že po vojně jsem šel dělat mechanika na ústřednu, kterou jsem znal z výroby i obvodově, že jsem si udělal výučák na mechanika v Táboře a pak se přihlásil na průmyslovku, abych se dozvěděl víc z oboru. A teď že jsem zase na dva roky montér a stavím si švédskou TTÚ, vyráběnou licenčně maďarskou firmou BHG.
Překlady do ruštiny i z ní jsem zvládl stejně jako obsah knihy Syn pluku. (Jediná z povinné literatury, co jsem četl celou - česky, protože byla tenká a byla povinná i v češtině!), navíc jsem ji přelouskal na noční v době nedávné... :-)

21.07.2025 10:32:35 | Kozoroh 1

líbí

My otázku Lenina už neměli. Maturoval jsem těsně po revoluci.
Syna pluku jsem četl mladšímu před spaním, chtěl něco "vojenského" a pro děti toho příliš není... celkem ho to bavilo.

21.07.2025 17:58:57 | Souputník

líbí

Já dělal průmku dálkově po vojně, už s doporučením Spojů a dvěma výučáky. Na denní studium jsem předtím neměl šanci, táta byl pétépák a já ve 4.třídě vystoupil z Pionýra! Sice jsem to zkoušel, napřed na gympl, po vyučení na průmyslovku, šel bych do druháku. No, nevyšlo to, měl jsem jet do Ruska, ale i to padlo navdory doporučení závodu, tak jsem to zkusil po vojně
a dělal to holt 5 let! Maturita byla rozdělena na 2 roky, ve čtvrťáku (1982) Čj a Rj, v páťáku spojová technika a radiotechnická zařízení.
Takže Lenin tam byl, měli jsme taková plastová kolečka s čísly (dávala, se v samoškách při vracení lahví), on měl číslo 13 a z rubu byl poznatelný
podle drobného škrábance na rubu.
Učitelka byla skvělá nejen při maturitě, ovšem
měla v Rusku přátele, pilně si s nimi dopisovala a měla sbírku pohlednic. My měli učebnici, kde byly články na různá témata:
https://www.antikavion.cz/kniha/posobije-po-stranovedeniju-sssr-i-cssr-1976.
A třeba jsem měl podle ní vyprávět zpaměti o návštěvě Leningradu. A tak jsem na zkoušce jako vstoupil na náměstí jistou ulicí a hned uviděl pomník Puškina. Jenže učitelka přispěchala se štůskem fotek, podle kterých tam postavili něco nového, takže jsem ho vidět odtud nemohl. Tak jsem si nechal vysvětlit, jak to tedy je, pochválil "óčeň krasívyje i intěrésnyje kartínky" a lovil z paměti slůvka pro konverzaci, vyptal se i na další věci a ona kupodivu nezapomněla a musel jsem stejně navázat, kde jsem skončil. Ale měl jsem dobrou paměť a rozvinul téma o to, co mi prozradila... ;-)

04.08.2025 02:45:09 | Kozoroh 1

1líbí

Je třeba vládnout jazykem tím, či oním,
jako uzda vraným koním.
Přes jazyk je cesta k duším,
sice to nevím, ale tuším. Nedalo mi. :-))

06.07.2025 20:22:34 | Kan

1líbí

Je třeba znát i jazyk nepřítele,
ať je možná dohoda.
Vzdělávejme se tedy směle,
ať roste úroveň národa... Též mi nedalo :)

06.07.2025 20:46:50 | Souputník

líbí

:-))

06.07.2025 22:32:44 | Kan

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel