Dřevěná krabička z mahagonu
Dřevěná krabička z mahagonu
Anotace: Báseň pro každého, kdo někdy otevřel starou krabici a našel v ní víc než jen své zapomenuté věci...
mám malou krabičku
kde ukrývám sny
s nikým se nedělím
~
je tam trocha smíchu
oceán slz z nešťastné lásky
a kousek oblohy
~
pokaždé když ji otevřu
písek v hodinách láme tmu
jak sklo v odlesku hvězd
~
šepoty z dětství
i první polibek
zažloutlé dopisy
~
vše se mi vrací
~
každý sen je jak perla
co se nikdy neztratí
ve smutku i v radosti
~
cesty jsou klikaté
jak tahy štětcem
v rukách osamělého malíře
co hledá směr
~
a v srdci kompas
co vede jej z bludiště ven
být ztracený je jenom klam
i když se zdá že nevíme kam
~
cesty se kříží
jak dlaně v modlitbě
na rozcestí stojím
v očích se třpytí naděje
~
kameny smějí se
jsme jen hvězdný prach
věčnost je náš král
~
v té krabičce je celý můj svět
nosím ho jak amulet pro štěstí
tajemství v něm ukrývám
~
někdy ji otevřu
vzpomínám
na každý dotek co tam schovávám
~
slova lásky na kousku papíru
každý řádek mě volá zpět
jako bych znovu slyšel tvé tiché kroky
které mne vedou přes celý širý svět
~
i když čas nám bere křídla
v každém z nás je lásky jas
jak polibek od anděla
~
všechno co hledám
už dávno mám
stačí jen věřit
že nejsem nikdy sám
~
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Krásné dílo, procítěné...
Ta mahagonová krabička je snová a skrývá poklad, o který se ani dělit nedá - protože je cenný jenom pro tebe*
Vnitřní svět - vzpomínky, slzy, trošky zvonivýho smíchu - to všechno tam je, odpočívá to v tichu - paměti
a kdykoli si vzpomeneš, je to, jako bys nadzved víko*
jsi opravdu bohatý, srdíčkový příteli*
12.07.2025 17:33:42 | cappuccinogirl
To máš pravdu cappuccinko, nedá se dělit se vzpomínkami.
Jsou významné jen pro toho, kdo je prožil.
Například obyčejné červené autíčko. Byl jsem to já kdo ho ukradl svému kamarádu a už jsem mu ho nevrátil, i když plakal. Nevěděl jsem tehdy, že se to nemá. A vlastně věděl, protože jsem se cítil kdesi uvnitř špatně. Přesto jsem to autíčko už nikdy nevrátil.
Každý předmět ve mně vyvolává nějakou emoci, která je nepřenositelná. Nedá se sdílet. Ano, mohu to sice popsat slovy, ale nikdo tu specifickou emoci neprožije tak, jak jsem ji prožil já.
A ano, jsem bohatý - za každé pochopení a uvědomění si něčeho, co mě změní a posune dál.
13.07.2025 17:21:45 | malé srdce - Z.V.
Krásne, ako keby si otvoril pokladnicu duše!
12.07.2025 06:31:43 | IronDodo
Děkuji za každého, kdo otevře svou vlastní pokladnici duše...
13.07.2025 17:23:55 | malé srdce - Z.V.
Ne skutečně nejsi sám :)...moc ráda se tomuto díky tobě učím. Dříve mě chytala těžká úzkost ze ztráty když jsem se vracela ke své krabičce, ale dnes ji vidím jinak - jsou to vzpomínky v kterých život přebývá.
Moc ti děkuji za nové zkušenosti, drahý příteli :) Tvá tvorba mluví o kráse v samotě. Já proti samotě bojovala, ale když jsem ji přijala uvědomila jsem si že to umí být i dar.
Ještě jednou díky.
Zdraví tě motýl Alba.
11.07.2025 22:59:09 | LuminarisAlba
Samota je skvelá, ja osobne sa takto cítim najlepšie, vo svojej pracovni, najradšej keď už všetko spí. Horšie, že telo už protestuje proti ponocovaniu :D
Ale k básni - je to príbeh tvorby, poznám ho a žijem ním. Ty si ho nádherne napísal a obrázok k tomu je super :)
11.07.2025 22:00:18 | BlueZ
Také mám v truhličce ukrytých pár vzpomínek. :-) Mám velmi rád noční ticho a samotu. Tehdy asi nejsilněji slyším svůj vnitřní hlas. Děkuji Ti za Tvou návštěvu BlueZ.
11.07.2025 22:10:40 | malé srdce - Z.V.
Presne tak, náš vnútorný hlas v samote noci nikto neruší a je zosilnený a posilnený čarom noci :)
11.07.2025 22:26:41 | BlueZ
Ten závěr je nej... že nejsem nikdy sám..
To člověk potřebuje slyšet
11.07.2025 21:44:00 | mkinka
Ano mkinko, to je celé poselství mé básně. Nikdy nejsme sami, i když se někdy možná tak cítíme.
11.07.2025 21:47:55 | malé srdce - Z.V.
