Můj svět to je ztrátomarket,
s širokou nabídkou soukromí.
Já v tom tratolišti štěstí spásném,
ztrácím sebe i svědomí.
Dochází mi, že vlastně chci nežít,
když pořádně žít, to neumím.
Připadám si, jak svůj vlastní přečin,
ve dne nejsem a v noci nespím, bdím.
Můj svět to je ztrátomarket
v něm pocit sucha a bezpečí.
Tam zavírám oči i uši blahem,
on všechny trable vyléčí.
Pořád si nalhávat, že něco změním,
kolem sebe, nebo uvnitř.
Mě už vytáčí a po letech vleklých,
je únavné se sebou žít.
Můj svět to je ztrátomarket,
zem neomezených možností.
Klaněním se tomu, po čem prahnem,
dotýkáme se věčnosti.
Tak základní zvolím nastavení,
úsporný režim a volnoběh.
Nikam nedojdu, proč pořád běžím?
Kdy od světa odpojím přístroje?
Můj svět to je ztrátomarket,
tam i spravedlnost ocením.
Uprostřed cenovek a při platbě,
nepřipadám si bezcenný.
Odstřihnu okolí, roztrhám plány,
ne jak jindy, ne potají.
Komunikační embargo uvalím,
na hrstku těch, co zbývají.
Můj svět to je ztrátomarket,
ohňostroj přehlídky marností.
„Hotově, anebo kartou?“ ptá se,
„hotově kartou“ odpovím.
Uf, říkám si. Tak tohle je paráda! Verše zapadají do sebe v dobrém rytmu i lidskou vírou a smyslem. Za mě nej, co si zatím napsal*
06.09.2025 23:25:42 | šerý
Já věděl, že paní Kapučínová bude na tohle reagovat.:o) A volnochod je supr nápad, nanesu to svému vozu.:o)
06.09.2025 21:25:28 | JiSo
...já jsem spíš pro volnochod, běh není nic pro mě:-)
ale cokoliv je na volno, mi přijde docela dost fajn:-)*
06.09.2025 19:25:15 | cappuccinogirl