Antidepres.

Řídím kokpit pilulky a hrnu to svým mozkem,
řežem ostře zatáčky, berem to šusem z kopce.
Provedeme opravu, v místech kde je to třeba,
nové trasy razíme a řítíme se střemhlav.

Průzkumný let podniknem i do krajiny srdce,
které občas vynechá a jindy buší prudce.
Zabloudíme v komorách, srdečních i mozkových,
noříme se do hlubin, vědomí, nevědomí.

Buď má malá antidepres.,
zbytečnou zátěž, ne, to nechceš.
Buď má malá antidepres.,
pilulko štěstí, zátěž setřes.

Už to asi zabírá, cítím se jako v ráji,
i zamrzlé kontakty mi pod rukama tají.
Když už nevíš co, tak i ďáblu ruku podáš,
jde-li pak po CML, tak tu máš, čerte, kropáč!

Někdy kuráž nemívá, ani ta Matka Kuráž,
každý den je naprudko, tak se prosím neuraž.
Pohání mě hnací stroj, co jmenuje se Život,
nesledovat přes okno, chci jeho náruživost!

Buď má malá antidepres…