Fénix

Už aspoň tisíckrát jsem došel k hoře

a po jejím úbočí lezl jsem nahoru,

možná už tisíckrát přeplul jsem moře,

spával jsem v chatrčích i v bílém mramoru.

Přežil jsem hladomor i kruté bouře,

prošel jsem peklem, hrůzami Mordoru,

dusil se sírou v oblacích kouře,

brouzdal se v oblacích a hleděl k obzorům,

seděl jsem v okovech po marné vzpouře,

zůstal jsem samotný díky svým názorům.

A přesto znovu, zbavený krve,

musím se pozvednou, musím to udělat,

zas sebrat síly, po tisíci prvé

jak Fénix svůj život pozvednout z popela…