Anotace: „Přes rok“ je tichá, sevřená zpověď o vyhaslé náklonnosti a přijetí zklamání. Každý verš nese odměřený rytmus času, který nevrací, ale proměňuje. Báseň působí jako inventura citů po dlouhém roce — bez patosu, s pokorou i hořkým klidem.
Přes rok jsem marně zkoušel najít
k jejímu srdci kdesi ztracený klíč.
Přes rok jsem pokoušel se své city k ní hájit —
ne, tentokrát nehnal mě k tomu jen chtíč.
Přes rok jsem radoval se z její blízkosti,
když ve své nudné chvíli na mě čas si našla.
Přes rok jsem dával jí své vřelé něžnosti —
odměnou nadávky mi byly a špína zašlá.
Přes rok je zase kartáčem hrubým budu smývat,
nezdravit, nesmát se, jen hlavu odvracet stranou.
Přes rok teď budu ta slova v mysl vrývat,
sám budu přemýšlet nad svou zvonící hranou.