Kus masa

Spoustu let tomu, a dávno už, co jeho chtíč

uhasila mu v mládí ta první dívka tmavovlasá.

Zvonivý její líbezný smích a oči hnědé — vše je pryč,

a nebyl pro ni nikdy víc než jenom kusem masa…

Ve světě hledal, pro co by mu srdce prudce bilo,

též nikdy u žen příliš ho vážně nezajímala rasa,

a i když radost často rozdával a jim se to líbilo,

pro všechny byl pouze jen stále tím kusem masa…

Své mládí zprudka a dychtivě jen rozhazoval,

a jedno bylo, zda Francouzka či Slovenka rusovlasá,

možná si jenom sobě lhal a marně dokazoval,

že pro ně byl on někdy víc než jenom kusem masa…

Tak zastavil se a po čase na rodinu si myslí —

manželka, děti, rodina, taková přeci je to krása.

Tak ženu jedinou on miluje všemi svými smysly,

a netuší, že i pro ni jen je pouhým kusem masa…

Po letech marných hrbí se sám a s dotěrnými myšlenkami,

a vlastně jako všechny z vás čeká ho jenom jedna trasa —

kolem ní kytky, věnce, řečník, hosté smuteční a známí,

a rakev z papundeklu naplněná jenom tím kusem masa…