pohádka

...
I nebyl tím, kdo bezmezně toužil po zteči,
ale ona, zbraní svou na rytířku pasována;

nadskakujíc v sedle svého ořešáka,
uháněla k tvrzi, v níž přebýval on –
netknut kletbou lidstva,
snad že nějakou její sestrou –
a ona hořela ve svém ženském spěchu,

aby jej zastihla v příznivém stínu
ještě doutnajícího

aby však směla nadále žhnout, musil on uhasnout,
a tak se setkali v horkem chvějícím se vzduchu
v ovzduší mírně rozpačitém
a bylo po rozechvění

rytířka se vrací s nepořízenou zpátky na zámek
a poskakujíc v sedle koně,
hlavou se jí honí ztrýzněné fantazie
a jiné pohádky

*květen 2025