SMŮLA

SMŮLA

Na paty se mi smůla lepí,
ten čas tak rychle letí.
Dnes se mám potkat s dívkou,
od rána mám trému velkou.

Kvítko jsem již včera koupil,
snad jsem tím nic neprohloupil.
I když je to kvítko umělé,
bude na mě vzpomínat déle.

Vybral jsem i restauraci,
smůla, nemají volnou rezervaci.
Hledat budu však dále,
nezůstaneme stát na peroně.

Čekal jsem na nádraží,
vlak mešká, to mi nevadí.
Vtom zazvoní můj mobil,
smůla opět, pochop byl to omyl.