Tichý hovor s domem
Přemýšlím...
Nekonečný příběh...
Vzpomínka na začátek...
Touha mít jen svůj domov...
Problém, oba bez financí...
Rozhodnutí, já těhotná...
Po hlavě do toho...
Smích...
Láska...
Dluhy...
Hádky...
Krásný syn...
Bourání, stavení...
Skromnost, zadlužení...
Nekonečný příběh pokračuje...
Dvě děti, vylétávají a vrací se do hnízda...
Domovem voní koláčky, vánočka...
Jde slyšet smích dvou vnoučat...
Nahlas ti chci poděkovat...
Za splněný sen...
Vesmíre...
03.02.2026 15:37:59 Jiří I.Zahradník
Poděkuj hlavně sama sobě.
Vesmír je jen prostor ( taková dílna )
ve kterém myšlenky
mají neomezené možnosti.
01.02.2026 17:42:31 šuměnka
a byla to jízda, viď?? a ještě bude drahá moje
tak drž se pevně - Vesmír tě nechá projet :)**
01.02.2026 13:19:12 cappuccinogirl
Tak tohle je moc hezký - shrnutí i poděkování... a ta vizuální podoba skvělá:-)*