Pocta Jiřímu Ortenovi

Slova svázala jazyk.

Básníka v bolestech odrodila.

A z veršů jeho
vykvetlo jaro,
aby na zimu zapomnělo.

A hrálo. Den se rozlil
do okrajů stránek.

Nevešel se a škrtl o papír —

co mělo znít,
zůstalo uzamknuté
v ústech.

❦