Anotace: Podlehnout touze je snadné, avšak věřit bez pochybností svému přesvědčení, už zas tak moc ne
Napříč oceánem hledím snáz
Když poslední den slunovratu střežím pěvce co se vrací domů
Zaměňovat mračna v prostý mráz
Počítaje vteřiny jež dělí blesky do posledního z hromů
Modlíme se za rozbřesku, jež vždy náležel jiným
Zoufáme po měsíci aby zářil celou noc
V té nepropustné tmě podléháme bezům stinným
Čímž slepě přicházíme o svou moc
A tak hleď a střež se svého meče!
Je jedním z posledních co v tvém jménu protne stín
Pak z čepele krev snadno steče
Z hradních střech nezaplane černý dým
Však stane-li se z draka tvůj rozhodčí i kat
Přestaneš na lehkou váhu svůj život brát
23.03.2026 11:28:20 CharlesAndres
Skvělá báseň! Působí epicky, obrazy jsou silné a napětí drží až do konce. Líbí se mi, jak se v ní propojuje akce s hlubšími myšlenkami o zodpovědnosti a bdělosti.