Přivoň si
Skrývám se ráda ve stínu
všeho je ve mně douška,
k trávě se občas přivinu
zavoním jak mateřídouška.
Ve snítkách sílu mám
uzdravím nemoc i v tobě,
jsem jak prostá mateřídouška
v té smutné rozhádané době.
Přivoň si, ucítíš jak láska v tobě sílí,
v pocitech i slovech se člověk občas mýlí,
já zůstanu mateřídouškou,
co přízeň všem dává, stačí jen malá douška k ní přivonìš si ty rád, nebo ty ráda.