Nechci víc

Nechci víc

Dotkni se prstem světla hvězd
co z nebe zářit musí,
potom si vyber jednu z cest
po které jdeš li zkusíš.

Vydej se dál a pevný krok
ti jistotu přinese zcela,
neboj se skočit přes příkop
i kdyby se země chvěla.

Dotkni se prstem světla hvězd
co blikají ti vstříc,
teď nebe je jen tvoje
nemusíš chtít už víc.


Tak blízko moře

Tam kdesi v Ercy na útesu
sedím a hledím do dáli, zraky se
dotýkají uhrančivého vřesu
a slunce se ke mně naklání.

Útržky slov mi přináší vítr,
co fouká svěže od moře,
sedím tu tiše na útesu
promlouvám k rackům nahoře.

Jejich křik mi přikrašlují nárazy vln
do skalisek pode mnou,
ulpívá na mně větrů van
s mořskými vlnami s chutí soli.
To v myšlenkách se vracím tam
na pobřeží s kterým se mé pocity pojí.