Kluk mých snů

Je srpen - léto 2025,
kéž bych se ještě mohla vrátit zpět.
Ten moment, kdy jsem tě zahlédla...
Vlna pozitivity jakoby mě nadzvedla.

V ten moment řekla jsem si, že nemůžeš
být víc než kamarád,
jenže jsem pak začala doufat, že vlastně
máš mě rád.

Když jsme si ve stínu stromu spolu povídali,
smáli se a na sebe jsme se v tu chvíli podívali.
Srdce mi najednou tak divně poskočí,
když zadívám se hluboko do tvých modrých očí.
Doufala jsem, že máš stejný pocit,
více jsem se však nemohla mílit.

Teď už nejsme na táboře
a možná je to tak dobře.
Teď když vídám tě v tramvaji smát se s někým jiným,
uvědomuju si, že si na mě ani nevzpomeneš,
že už jsem pro tebe jen časem minulým.