od: Misha
Anotace: Básničkový deníček 2
Duši dítěte stále mám,
nevím, jak se toho zbavit
V pubertě snad stále lítám,
vznáším se s hlavou v oblacích!
Kdo mě nezná, pozná mne rád,
neznalý mé bytosti hleděl by na mne,
jak na pomatenou
za nesmělou by mne pokládal
Každý, kdo mne zná, zjistí,
že holka do nepohody jsem
Zjistí, že jsem vskutku samotářka sečtělá
Zjistí, že srdce na dlani mám
Upřímnost bude ve mně spatřovati,
kdo mne pozná,
pravdivých slov ve mně bude zřít
Každý, kdo mne (ne)zná... je básnické dílo, které nám představuje vnitřní pocity a myšlenky mladé dívky, která se stále snaží poznat samu sebe. Celá báseň je složena ze čtyř veršů, které nás provázejí při této cestě. Každá sloka popisuje odlišný aspekt, směle honí se svobodou a pravdou, ale zároveň nosí na svých ramenou mnoho starostí.
Mezi silné stránky tohoto díla lze bezesporu zařadit originalitu. Autorka se nebojí ukázat své emoce, a to v mnoha různých podobách a barvách. Prostřednictvím metafor a obrazů se snaží vyjádřit své touhy, rpovdy a myšlenky. Šikovně pracuje s rytmem a rytmikou veršů, což dává celé bási zajímavou melodii. Díky tomu má srozumitelnou výpověď a snadno se čte.
Slabou stránkou díla může být někdy poněkud jemný obsah, který asi nemusí zaujmout každého čtenáře. I když se téma díla týká každého člověka, mohou se některé pasáže pro mnoho lidí zdát příliš subjektivní. Dále by se dalo vytknout, že verše jsou někdy poněkud příliš kratké, což může být pro některého čtenáře rušivé. Přestože to není vždy na škodu.
Shrnujíce lze říci, že Každý, kdo mne (ne)zná... je zajímavé dílo, které se snaží zachytit niterné myšlenky mladé ženy. Je originální a plné emocí, avšak obsah může působit poněkud příliš subjektivně. Pokud jde o jazyk a verše, zde lze ocenit využití literárních prvků a rytmu. Celkově se jedná o pěknou báseň, kterou lze doporučit ke čtení.
14.05.2023